Život v Bradavicích,část čtvrtá.

2. června 2010 v 16:48 | Bari

Život v Bradavicích,část čtvrtá
Učebnice si pevně tisknu k hrudníku, a pospíchám do sklepení na lektvary.Jak znám Snape,strhne Nebelvíru deset bodů.Tiše klepu na dveře,a otevírám dveře.Snape mně sleduje až k lavici,ale nic neříká.Ať už kvůli mým opuchlým a červeným očím,nebo má prostě dobrou náladu.Potichu jsem se posadila ke stolu a mlčky začala pracovat.i v lektvarech jsem byla nejlepší....Dnešní lektvar nebyl zrovna jednoduchý,ale dnes jsem byla duchem napřítomna.,,Slečno Donellová!"Vyštěkl Snape a spěšně ke mně přistoupil.,,Mozky tlustočervůne!A máte míchat ve směru hodinových ručiček!Ne proti!"Na moje tváře naskočily červené ruměnce.Snape mávl hůlkou a můj,,lektvar"zmizel.Celý třída byla tichá a všichni na mně mlčky hleděly.Tiše jsem se posadila na lavici a nepřítomněm hleděla do stěny.Byla jsem hrozně unavená,protože jsem nespala už celé tři týdny.A včerejší noční toulka s Damienem mi moc nepomohla.Jen jsme chodily po pozemcích a povídaly si....Derick už se snámi nijak nestýká,protože si našel přítelkyni,a stou teď tráví skoro všechen volný čas.Tiše so povzdychnu.Přesně za čtrnáct dní mají být Vánoce,a já pravděpodobně nedostanu žádný dárek.....Není mi to ani moc líto.Nikdy jsem dárek nedostala.Opřela jsem se o lavici a položila si hlavu na ruce,a čekala na zvonění.Snape procházel uličkami,a kontroloval všechny ostatní lektvary.Ve sklepení,kde většinou bývala zima,až jsem se třásla,teď bylo příjemné teplo,a výpary z kotlíku mně začaly pomalu uspávat.Víčka se mi pomalu klížila,a já je nechala spadnout.Ani křik Snape mně neprobudil,když Clariss roztavila svůj kotlík.(Většinou měl svoje studenty ráda,ale Clarissu podle mě přímo nenáviděl.)I drnčivý zvuk zvonku mně nechal spát.Najednou všechno se mnou začalo házet.,,Valerie!"Někdo mi křičel do ucha a třásl se mnou.Prudce jsem otevřela oči a narovnala se.Celá učebna byla prázdná a vedle mě stál Damien.,,No konečně,"Ušklíbl se.,,Myslel jsme,že už tě neprobudím."Překvapeně jsem zamrkala.,,Kolik je?"Zeptala jsem se rozespale,ale vylekaně.,,No....prospala si celou hodinu,co tu byla naše třída.Je čas na oběd."Pomalu jsem se zvedla,hodila si přes rameno tašku a připojila jsem se k Damienovi.,,Co je to s tebou?"Ptá se mně po chvíly a já sebou polekaně škubu.,,Nic.Co by mělo se mnou být?"Damien se zhluboka nadechl.,Jsi taková....hmm....tichá."Vzhlédla jsem k němu.Asi to nebyl pěkný pohled,protože pod očima jsem měla obrovské tmavé a černé kruhy.,,Jsem jen unavená."
,,Nedive se,když celou noc brouzdáš po škole."Stáhla jsem oči k sobě a nepatrně se zamračila.,,Ty jsi také byl v noci venku,a nejsi unavený."Jen pokrčil rameny.,,Jenže ty jsi každou noc vzhůru.Měla by jsi si jít lehnout."Dodal.,,Nevypadáš nejlépe."Vztekle jsem vydupala po schodech a zamířila ke knihovně.,,Kam jdeš?"Zeptal se mně překvapeně a já se k němu otočila.,,Do knihovny."Odpověděla jsem trochu zmateně.,,Běž si lehnout."Vybídl mně znova.Váhavě jsem postávala ve vstupní síně a kousala se do rtu.,,Fajn."Řekla jsem a vydala se ke společenské místnosti.Cestou jsem zívala,oči mi padaly,ale přesto jsem se dostala k Buclaté dámě.,,Brvový blacy."Zamumlala jsem,protože jsem právě ohromně zývla.Dáma se odklonila a uvlonila mi otvor v portrétě.Pomalu jsem se trmácela k dívčím ložnicím.Shodila jsem brašnu z ramena a plácla sebou na postel.Naposledy jsem zívla,zavřela oči a pak se propadala do černé tmy.Zdál se mi zvláštní sen.Seděla jsem na malé,bílé loďce,která lehce plula pod ocelově modré hladině moře.Hleděla jsem do dálky,kolem tváří mi vanuly vlasy a ledový vítr.Studená voda vystřikovala do loďky proudy studené vody,ale mně se nedotkla.Pak se začala dít zajímavá věc....Kolem mně se z vln začaly tvořit postavy.Jedna vlna se zvedla,a začala se kroutit.Po chvíly z ní vylezl člověk?Duch?Co to bylo?Stála tam krásná žena,s dlouhými fialovými vlasy,dlouhými sametově bílými šaty.....Byla krásná.Začala jsem si ji pozorně prohlížet,a spatřila v ní svoje rysy.Žena ke mně natáhla ruku a já se jí chopila.Stiskla mi ji a usmála se na mně a já se cítila....šťastná.Do očí mi vhrkly slzy.,,Valerie."Zašeptala.,,Tak dlouho jsem čekala....choď častěji spát."Zašeptala mi do ucha.Potom mně pustila a začala se ztrácet v mlze.Potom všude kolem mě začala stříkat ledová voda a já se s trhnutím probudila.,,Mami."Vydechla jsem.Celá jsem se třásla,a čelo jsem měla mokré.Byla jsem celá mokrá.Jakobych spadla do moře,nebo jakoby mně někdo postříkal vodou.......Ten sen...snad to nebyla skutečnost?Ale jestli ano,znamenalo to,že jsem se setkala se svojí matkou a ta by se mohla vrátit zpět a.....Ne.Rychle jsem svoje myšlenky zastavila.Toho jsem si už užila dost.Zvedla jsem se z postele a převlékla se do jiného hábitu.Tiše jsem ještě postávala přede dveřmi,než jsem sešla po točitých schodech.Muselo být už po vyučování,protože většina sutdentů sedělo ve společenské místnosti.Damien seděl v rohu a já k němu zamířila.Dělal si domácí úkoly,takže mně na chvíly ani nepostřehl.,,Ahoj Demiene."Zamumlala jsem a zhroutila se vedle něj na židli.Překvapeně vzhlédl.,,Ahoj Al.Už jsi v pohodě?"
,,Docela jo."Odpověděla jsem mu a hledala Dericka.Seděl se svojí přítelkyní Ghastly v úplném rohu místnosti a prováděly svoji obvyklou rutinu.Muckaly se.Demien sledoval můj pohled.,,Je to nechutný,že?"Kousla jsem se do rtu.,,Tobě to nevadí?"Jen pokrčil rameny.,,Měsíční se píše s měkým I Damiene."Upozornila jsem ho.,,Cože?Aha."A přepsal to.Pomalu jsem se zvedla.,,Kam jdeš?"Zeptal se.,,Do knihovny."A rozešla jsem se,ale on mně po chvíly doběhl.,,Jdu s tebou.Budu tam větší klid."Pokrčila jsem rameny a šla dál.Když jsme procházely kolem dívčích umýváren,otevřely se jejich dveře a před nás vběhla Clarissa s Alicií.V zádech mně zamrazilo.,,Alicie?"Zeptala jsem se překvapeně a obě dvě na mně povytáhly obočí.Mělo mně napadnout,že Alicie se mi nějak pokusí mstít,ale nenapadlo mně,že by se skamarádila s Clarissou.,,Já myslela,že ji nesnášíš."Zašeptala jsem do ticha.Alice ztuhla a ustrašeně se podívala na Clarissu,která stále byla uvolněná.Cítila jsem Demiena vedle sebe,Clarissu,která s pohledem utkvějícím na mně sžírala nenávistí.Hleděla jsem na Alicii a ona na mně.Nakonec jsem se od ní odtrhla.,,Jdeme,Demiene."Zašeptala jsem a vydala se chodbou dále do knihovny.,,Jsi v pohodě?"Zeptal se mně pochvíly.,,Proč bych neměla?"Zeptala jsem se a otočila se u dveřích knihovny.Chvíly jsem ho ještě pozorovala a pak stiskla kliku do tiché knihovny.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Život v Bradavicích je....

...Super! 71.4% (15)
...Nelíbí se mi to. 28.6% (6)

Komentáře

1 ~Hattie~  (bývalá Hanka) ~Hattie~ (bývalá Hanka) | E-mail | Web | 2. června 2010 v 18:35 | Reagovat

Ráda spřátelím. ;-)

2 Ari/tiger sims team Ari/tiger sims team | Web | 2. června 2010 v 19:12 | Reagovat

héj  moc pěkný... :-) to mě baví... :-) :-D

3 Bari Bari | Web | 2. června 2010 v 19:28 | Reagovat

[2]: Děkuji:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama