Život v Bradavicích,část první.

25. května 2010 v 18:54 | Bari
011
Tento,,Život v Bradavích"mně doslova pohltil.Strašně,ale vážně strašně mně baví psát....Doufám,že se vám to bude líbit,i když HP byl určitě lepší:)

Běžela jsem přes školní pozemky ponořené do klidné,černé a sametové tmy.Ledové kapky deště mně bičovaly do obličeje.Snažila jsem se co nejrychleji,ale zároveň nejmíň nápaditěji dostat do hradu,aniž by mně školník Filch chytil.Po pár dalších krocích o něco zakopávám,a slítávám na zem.Rychle jsem vytáhla z pod pláště hůlku a zamumlala ,,Lumos."Konec hůlky se okamžitě rozžehl a já viděla na metr před sebe.Ve svitu hůlky jsem se znovu vydala k hradu.Plížila jsem se tiše jako myška,ale můj každý krok vydával mlaskavé zvuky důvodem mokré trávy a těžkého bláta.Přeběhla jsem ještě poslední metry k obrovským vratům a rychle je otevřela.,,Nox"Řekla jsem rychle,a hůlka zhasla.Byla jsem v prvním ročníku už tři měsíce,a stačila jsem se spřátelit s pár lidmi.Byla jsem šťastná,když mně vybrali do Nebelvíru.Havrapsár nebo Mrzimor by také ušel,ale nebyla bych z toho moc nadšená....Kdyby mně moudrý klobouk vybral do Zmijozelu....raději bych hned odjela zpět do Londýna.Většinu Zmijozelských spolužáků jsem si znepřátelila vcelku bez důvodně.Patřím do mudlovské rodiny a to je právě ten problém.Jsem sice nejlepší z ročníku,ale neležím v knihách.Jsem spíš chytrá.Rychle vbíhám do vstupní síně a dále po schodech.Konečně mám už před sebou jen troje schody,ale cestu mi zatarasí protiva.Zdejší školní strašidlo.Většinou lítá v noci po škole a dělá všemožné věci,aby školníkovi,nebo učitelům přidělal ještě více práce.Vyběhla jsem po jednom schodišti,ale zapomněla jsem,že jeden schod zavrže(a dosti hlasitě),a potom zmizí,a právě teď se mi na něj podařilo šlápnout.Ztuhla jsem,a rychle vyskočila na schod nad sebou.Protiva se otočil.,,A hele!Prvňáček a není v posteli?"Zakrákal.,,Protivo,prosím,nic neříkej."Měla jsem to velké štěstí,že jsem na začátku roku padla protivovi do oka.Nikoho ze studentů nikdy neposlouchal.Ani nikoho z ostatních duchů,tedy kromně Krvavého barona(Ducha Zmijozelské koleje.)Rychle jsem z pod pláště vytáhla balíček s posledními hnojůvkami,které mi zbývali.,,Dívej co mám!"Zašeptala jsem a protiva ke mně slítl níže.,,Hnojůvky!"Zakrákal radostně a vyškubl mi sáček z rukou a já rychle zmizela v chodbě.
,,Bramobrové placka!"Vyhrkla jsem na podřimující Buclatou Dámu,která se s klením předklonila a pusila mně do společenské místnosti.Byla celá prázdná,až na jednoho skřítka,který pobíhal po společenské mísnosti a porovnával kdejaké věci.,,Ahoj,Čainy."Řekla jsema,zhroutila se do měkké sedačky u krbu a přitáhla si tašku s učebnicemi.Měly jsme napsat pojednání o Bezoárech pro Snape.Vyštrachala jsem ze školní brašny pergamen,brk a kalamář a pustila se do psaní.Když jsem měl celou práci hotovu,svinula jsem pergamen,hodila ho do brašna a vyšla po točitých schodech k dívčím ložnicím.Všechny spolužačky spaly,ale já jsem unavená nebyla....ještě ne.Měla jsem hlad,protože jsem nebyla na večeři,a v kuchyni skřítkové mají vždycky něco.Seběhla jsem znovu po schodech do společenské místnosti a prošla otvorem Buclaté Dámy.,,Kam jde?"Zasyčela na mně.,,Noci nikam nesmíš!"Jen jsem na ji vyplázla jazyk,a rozběhla se chodbami.Když jsem stála před mísou s ovocem,polechtala jsem hrušku,ta se zahihňala a pustila mně dál do školní jídelny.Hned se ke mně nahrnuly skřítci.,,Co si paní přeje?"Pištěly všude kolem mě.,,Dáte si čaj?"Zapištěl skřítek hned u mých nohou.,,Jasně."Odpověděla jsem a sedla si na lavici,příslušnou k Nebelvírské koleji.Za chvíli se přiřítily skřítci s podnosem,na kterým bylo všechno možné,a položily ho na stůl.,,Díky."Řekla jsem a vděčně se zakousla do toastu.,,Ještě něco?"Zapištěly skřítkové a já jen zavrtěla hlavou.Když jsem dojedla a dopila,podívala jsem se na hodinku.Byly přesně čtyři hodiny.Pomalu jsem se zvedla,najezená k prasknutí a vydala se chodbou zpět do Nebelevírské věže.Všechny chodby byly osvětlené pochodněmi,takže jsem viděla dobře.

,,Kde jsi byla celou noc?"Zeptala se mně tiše Alicia,při hodině kouzelných formulí.,,Venku"Odpověděla jsem,mávla hůlkou a peříčko se vzneslo vysoko nad moji hlavu.,,Výborně,slečno Donellová!"Zapištěl maličký profesor Kratiknot a radostí nadskočil radostí půl metru do vzduchu.,,No jo,copak slečna Donellová."Zasyčela skrz zuby Alicia,snažící se zvednout svoje pírko do vzduchu.Jen jsem se zlomyslně ušklíbla.,,Wendroug Lewyousa!"Vykřikla a zamířila na svoje pírko.To se nezvedlo do vzduchu,ale začalo hořet a z její hůlky se ozval výbuc.Když celý kouř a jeho štiplavý zápach polevil,odhalil Alicii,která v ruce držela ruce,ale vlasy já stály vzhůru,kalamář ležel rozbitý na zemi,a pírko už nikde nebylo.,,Reparo!"Vyjekla jsem,a kalamář se spravil.Potom jsem ještě zamumlala kouzlo,a inkoust se vrátil zpět do lahvičky.Pak jsem se otočila a pořádně si ji prohlédla.Celá třída se začala smát,a já se k ní vesele přidala.,,Doprovoďte slečnu Hartettovou na ošetřovnu."Požádala mně Kriknot sedící na hromadě knih.Rychle jsem naházela všechny věci do brašny a celá rozesmátá jsem se vydala s Alicií na ošetřovnu.Vyslovila jsi to špatně."Poučuji ji.Alicia se na mně podivně dívá.,,Bez tak se v noci učíš.Není možné,aby jsi byla takto chytrá."Vrčí na mně a otvírá dveře na ošetřovnu.,,Propána krále!"Vykřikla Madam Pomfreyová.,,Co se jí stalo?"Chytila ji prudce za ruku a posadila na jedno z lůžek a já se tiše vytratila ven.Už se mi nechtělo vracet na hodina,takže jsem se vydala ven na školní pozemky.Zítra se má uskutečnit konkurz na Famfrpál.Od tohoto roku je poprvé dovolena místa i pro první ročník.Proč to neskusit?Chtěla bych to zkusit na střelce,ale na chytače bych šla ještě mnohem raději.,,Acio koště!"Zvolala jsem a během pěti-deseti minut ke mně přiletěl Nimbus 2001.Raději bych Kulový blesk,ale nemůžu si přeci dovolit tolik utrácet,i když mi po rodičích zbyla vcelku dost velká hromádka zlata.Hromádka je sice salbé slovo,ale což....Rodiče mi zemřely přesně 5.dubna,rádi dělaly pokusy,a také na to doplatily.Byly to ti nejlepší kouzelníci,co kdy byly,ale takhle to asi vidí každé dítě.....Když jsem po třech měsících dostala dopis z Bradavic,byla jsem šťastná.Nevěděla jsem co dělat,takže jsem zamířila k Hagridovy.Staly jsem se,,přátely"od té doby,co jsem spadla do jezera,při plavbě na malých lodičkách do hradu.Na rameni jsem si nesla koště,protože za půl hodiny se bude konat konkurz.Umím už hodně kouzel,protože jsem si všechny prošla,a některé vyzkoušela.Přivolávací kouzlo se učí,až někdy ve čtvrtém ročníku,ale já ho zvládla už teď.Když jsem došla k Hagridově hájence a zaklepala,nikdo mi neotevřel.,,Hagride?"Vykřikla jsem,ale žádná odpověď se mi neozvala.Pravděpodobně šel za Drápem do zapovězeného lesa.Zašustil z amnou svist křídel a já se prudkým trhnutím otočila.V příští chvíli mi to přístálo na rameni.,,Dollen!"Vykřikla jsem radostně,ale zároveň popuzeně a pohladila ji po hlavě.Na nožce jí visel dopis,který jsem odvázala.V nezřetelném písmu jsem rozluštila vzkaz od Hagrida.,,Výborně."Zamumlala jsem navztekaně.,,Doufám,že se má Dráp dobře."Řekla jsem ironicky a vydala se k Famfrpálovému hřišti.

,,Budeš musete letět vedle mě."Řekla jsem malé sovičce a nasedla na koště.Donell se mi vznesla z ramena do vzduchu a s houkáním vyletěla na horu,a já hned za ní.Prudce jsem otočila koště a zastavila jsem se ve vzuduchu.Bylo zase příjemné sedět na koštěti,a vznášet se do vzduchu.Rozlétla jsem se a přetočila se hlavou dolů.Vesele jsem se zasmála a Donell s rozpustilým štěbetáním mně obletovala.,,Slečno Donellová!""Uslyšela jsem popuzený,ostrý a vyděšený hlas,a přetočila se zpět.Pode mnou stála profesorka McGonagallová.,,A sakra zašeptala k sovičkce,plynule slétla na zem a seskočila z koštěte.,,Co tu děláte?"Vyštěkla na mně.,,Čekám na konkurz."Řekla jsem,a divila se,jak můj hlas zní silně.,,Vždyť jste málem spadla.,"Řekla zděšeně profesorka.,,Spadla?"Zeptala jsem se jí překvapeně.,,Valerie!"Slyšela jsem někoho volat z dálky a ve stínu rozpoznala,že je to Alici.A zcela normální.Nikde neměla ani špetku sazí.McGonagallová se na mně ostře podívala,ale nakonec se vydala spěšně znovu do hradu.,,Co ti chtěla?"Zeptala se mně nervózně Alicia.,,Nic"Odpověděla jsem jí naštvaně a šla se posadit.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 anicka625 anicka625 | Web | 25. května 2010 v 19:40 | Reagovat

To je pěkná povídka :-)

2 Bari Bari | Web | 26. května 2010 v 15:48 | Reagovat

[1]: Děkuji :D  :-)

3 Kate Kate | Web | 27. května 2010 v 15:07 | Reagovat

Moc povedené a ta úvodní fotka je úžasná, určitě se jí dělala ty.

4 Bari Bari | Web | 27. května 2010 v 16:43 | Reagovat

[3]: Samozřejmě :D Díky:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama